..Šery..
Jméno: Šery
Přezdívky: Šerča, Šeruš, Šečííí, Rina,
Původ: Útulek
Pohlaví: fena
Plemeno: kříženec
Datum narození: 1.6.2001 (přibližný)
Psí sporty: Agility, dogdancing
Barva: Černobílohnědá
A jak to všechno začalo?
Bydleli jsme v malé vesnici s názvem Koruna, měli jsme tři aljašské malamuty a nějaká ta kočka se u nás taky vždycky našla.. Byl prosinec, a my jsme jeli na víkend k tetě a k babičce, kteří měli první den fenku z útulky. Ano měli Šerču.Hned když jsem ji viděla jsem se do ní zamilovala a moje přání mít jorkšíra se okamžitě změnilo na ,,mít křížence z útulku podobného Šerče".. Na Šerče bylo vidět, jak je ráda, že si ji někdo vzal. Vděčně ležela pod gaučem na dece.Víkend uběhl, a my jsme jeli zase domů.
Kocem ledna mamce zazvonil telefon. Já jsem jako pokaždé byla zvědavá, kdo volá. Když dotelefonovala zeptala se mě, jestli chceme Šerču. Já i přesto, že jsem si myslela že to bude nejakej jinej pes šerče jenom podobnej, jsem nadšeně odpověděla kladně. Potom jsem se dozvěděla, že u sestřenice se projevila alergie na psy a protože byla zima, Šerču ven dát nemohli. A do útulku by ji už nevrátili.A tak se k nám dostala malá, bojácná, uštěkaná, hyperaktivní, 2,5 letá Šerča. Kolikrát mě kousla (ne úplně) to bych už ani nespočítala. Ona to dělala ale ze strachu, když se lekla.Na procházkách se od nás nehla na víc jak 5 metrů. A její hyperaktivita byla opravdu velká, dovedla si skákat klidně jenom tak na místě do vzduchu. Další její oblíbená činnost, byla zlobit malamuta Yukyho. Ten měl hodně dlouhé chlupy a Šerču měl hrozně rád. Ta toho ale zneužívala a když běžel, tak se mu ráda zahryzla do ocasu a hezky zaním letěla. Podobnými činnostmi ho terorizovala pořád.Pak ale přišlo stěhování, kvůli rozvodu rodičů. Stěhovali jsme se do bytovky, proto jsme s sebou vzali pouze Šerču (mě v tu dobu bylo cca 10 let).. Když Šerče byli asi tak 4, začli jsme chodit na cvičák na agility- to nás obě hrozně bavilo a za rok na to jsme začli jezdit na závody. Nejdříve na neoficiální, pak i na oficiální. Do teď si pamatuji jak jsem s ní před odjezdem na cvičák chodila na procházky aby se aspoň trochu sklidnila :D (Ano většina lidí to dělá naopak- ona to ale potřebovala)..Složili jsme zkoušky ZZO (aportovat neumí :D), v agility jsme skončili v kategorii SA2, byli jsme na neoficiálních závodech tance se psem. A na nějakých ukázkách dogdancingu :))..Díky Šerče jsem poznala kouzlo psích sportů, díky ní jsem poznala spoustu super lidí a za to jí patří veliké poděkování :))..
Přezdívky: Šerča, Šeruš, Šečííí, Rina,
Původ: Útulek
Pohlaví: fena
Plemeno: kříženec
Datum narození: 1.6.2001 (přibližný)
Psí sporty: Agility, dogdancing
Barva: Černobílohnědá
A jak to všechno začalo?
Bydleli jsme v malé vesnici s názvem Koruna, měli jsme tři aljašské malamuty a nějaká ta kočka se u nás taky vždycky našla.. Byl prosinec, a my jsme jeli na víkend k tetě a k babičce, kteří měli první den fenku z útulky. Ano měli Šerču.Hned když jsem ji viděla jsem se do ní zamilovala a moje přání mít jorkšíra se okamžitě změnilo na ,,mít křížence z útulku podobného Šerče".. Na Šerče bylo vidět, jak je ráda, že si ji někdo vzal. Vděčně ležela pod gaučem na dece.Víkend uběhl, a my jsme jeli zase domů.
Kocem ledna mamce zazvonil telefon. Já jsem jako pokaždé byla zvědavá, kdo volá. Když dotelefonovala zeptala se mě, jestli chceme Šerču. Já i přesto, že jsem si myslela že to bude nejakej jinej pes šerče jenom podobnej, jsem nadšeně odpověděla kladně. Potom jsem se dozvěděla, že u sestřenice se projevila alergie na psy a protože byla zima, Šerču ven dát nemohli. A do útulku by ji už nevrátili.A tak se k nám dostala malá, bojácná, uštěkaná, hyperaktivní, 2,5 letá Šerča. Kolikrát mě kousla (ne úplně) to bych už ani nespočítala. Ona to dělala ale ze strachu, když se lekla.Na procházkách se od nás nehla na víc jak 5 metrů. A její hyperaktivita byla opravdu velká, dovedla si skákat klidně jenom tak na místě do vzduchu. Další její oblíbená činnost, byla zlobit malamuta Yukyho. Ten měl hodně dlouhé chlupy a Šerču měl hrozně rád. Ta toho ale zneužívala a když běžel, tak se mu ráda zahryzla do ocasu a hezky zaním letěla. Podobnými činnostmi ho terorizovala pořád.Pak ale přišlo stěhování, kvůli rozvodu rodičů. Stěhovali jsme se do bytovky, proto jsme s sebou vzali pouze Šerču (mě v tu dobu bylo cca 10 let).. Když Šerče byli asi tak 4, začli jsme chodit na cvičák na agility- to nás obě hrozně bavilo a za rok na to jsme začli jezdit na závody. Nejdříve na neoficiální, pak i na oficiální. Do teď si pamatuji jak jsem s ní před odjezdem na cvičák chodila na procházky aby se aspoň trochu sklidnila :D (Ano většina lidí to dělá naopak- ona to ale potřebovala)..Složili jsme zkoušky ZZO (aportovat neumí :D), v agility jsme skončili v kategorii SA2, byli jsme na neoficiálních závodech tance se psem. A na nějakých ukázkách dogdancingu :))..Díky Šerče jsem poznala kouzlo psích sportů, díky ní jsem poznala spoustu super lidí a za to jí patří veliké poděkování :))..